ČESKÁ POVÁLEČNÁ PRÓZA

 

   Léta 1945 – 1948

Autoři se vraceli k válečným prožitkům.

Jan Drda – za války píše pohádková dramata, která si po válce získala velkou oblibu - např. Hrátky s čertem, Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert

Němá barikáda – povídky; heroizuje postoj Čechů za okupace, např. povídky Pancéřová pěst, Včelař, Vyšší princip

 

Julius Fučík – komunistický novinář a spisovatel.

Reportáž psaná na oprátce – vydala ji Gusta Fučíková na podzim 1945. Texty byly napsány ve vězení na Pankráci roku 1943 a propašovány ven. Jsou svědectvím o Fučíkově zatčení, výsleších a popravě (o autentičnosti textů se od 70. let množí pochybnosti, ale přesvědčivé důkazy nejsou).

 

Adolf Branald – čerpal z vlastních zkušeností železničáře během okupace.

Severní nádraží

Lazaretní vlak

 

Miloš Václav Kratochvíl - jeden z nejlepších autorů historických románů - Král obléká halenu /o Václavu IV./, Život Jana Ámose, Evropa tančila valčík /předválečné Rakousko/, Evropa v zákopech /1.svět.válka/

   Únor 1948 - polovina 50.let

Prosazuje se socialistický realismus, jehož základním projevem je budovatelský román, podrobně popisuje pracovní prostředí, řeší výrobní problémy, schematicky rozděluje charaktery postav (zastánce politiky KSČ je vždy mravný, pozitivní hrdina, zastánce opačných názorů je padouch, kulak, buržoazní živel nebo rozkolísaný intelektuál), zabývá se motivy třídních bojů, sabotáží, osídlování pohraničí, budování socialistického průmyslu, združstevňování vesnice. 

Budovatelské romány:

Václav Řezáč: Nástup, Bitva

Jan Otčenášek: Plným krokem

Tomáš Svatopluk: Bez šéfa, Botostroj (o Baťovi)

Josef Sekera: Děti z hliněné vesnice (problém cikánů na Slovensku)

Antonín Zápotocký: Rudá záře nad Kladnem

 

Historická próza :

František Kubka - Karlštejnské vigílie /obdoba Dekameronu/, Palečkův úsměv a pláč /o šaškovi krále Jiřího z Poděbrad/

 

Nejvýznamnější autoři :

Jiří Weil

Autor židovského původu

Moskva – hranice – popsal své zkušenosti ze stalinského Ruska 30. let, a proto byl vyloučen z KSČ

Život s hvězdou a Na střeše je Mendelssohn – utrpení Židů za války

 

Jan Otčenášek

Občan Brych – hlavní hrdina je intelektuál, který se po 1948 rozhodne opustit republiku, ale těsně před hranicemi se vrací, neboť „pochopí, kde je jeho místo“.

Romeo, Julie a tma - o lásce českého chlapce a židovské dívky za okupace

 

Norbert Frýd

Jako Žid vězněn v Terezíně, Osvětimi a Dachau.

Krabice živých – popsal spoustu vlastních zkušeností a zážitků z koncentračních táborů. Zabývá se třemi skupinami lidí: esesáci (většinou sadisté), prominenti (nejsou političtí vězni, ale vrazi a zloději, kteří mají v táboře různé funkce) a vězni (političtí, pro něž je symbolem naděje krabice živých = kartotéka dosud žijících vězňů). 

Jiří Mucha

Tvůrce psychologické prózy, syn malíře Alfonse Muchy. R. 1951 byl zatčen jako příslušník západního odboje (byl za války důstojníkem letectva v Anglii) a vězněn do r. 1955

Oheň proti ohni – kniha reportáží, vrací se k válečné tématice

Spálená setba – psychologický román

Válka pokračuje – román o československé armádě na západě

Kankán se svatozáří – životopis otce

 

Ludvík Aškenazy – autor hravých a humorných próz. Za 2. světové války byl v SSSR, od 1942 jako příslušník československé vojenské jednotky, po 1945 pracoval v rozhlase. Po r.1968 emigroval do SRN, pak do Itálie. Píše knihy čapkovského charakteru. Od 1968 píše německy.

Dětské etudy, Milenci z bedny,  Psí život

 

Arnošt Lustig – autor židovského původu i  problematiky. Od šestnácti let (1942) pobýval v koncentračních táborech, roku 1945 uprchl z transportu smrti, skrýval se. Po válce pracoval v Izraeli jako zpravodaj, pak v rozhlase, novinách a filmu. Po r. 1968 emigroval, dnes přednáší na univerzitě ve Washingtonu. Tvorba vychází z vlastních zážitků z 2. světové války a koncentráků:

Noc a naděje

Démanty noci – soubor povídek; hlavními postavami jsou staří lidé a děti, bezbranní hrdinové, ocitající se v situacích, ve kterých byla vystavena zkoušce jejich základní lidská kvalita – mravní svědomí. To vyráží na povrch v kritických chvílích, kdy překonávají pud sebezáchovy a strach o vlastní život, ponižování a mučení v koncentračních táborech.

Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou – jedna z nejlepších povídek. Klam a iluze jsou prostředky ďábelské hry, jakou kat (nacisté) hraje se svými obětmi (bohatí Židé obětující své majetky pro záchranu holého života. Zbytečně). Mladá židovská dívka tuto hru prohlédne a sáhne k zoufalé mstě (zastřelí nacistu a všichni Židé jsou zabiti).

Dita Saxová – psychologická próza z protiválečného období o skupině židovských dívek, které přežily holocaust a žijí v pražském internátě pro židovskou mládež. Autor kreslí řadu charakterů, Dita všechny přesahuje schopnostmi, citem a ambicemi. Cítí rozpor mezi proklamovanými ideály a skutečností, odchází do Švýcarska, ale tam si připadá vykořeněná, obklopená citovou prázdnotou, proto spáchá sebevraždu.

 

Karel Michal

Píše ironické, satirické, absurdní a filozofické prózy, po r. 1968 odešel do Švýcarska

Bubáci pro všední den – sbírka povídek, satirický a filozofický podtext

Bílá paní – scénář pro slavný film ze 60. let /Bílá paní zařizuje na vesnici lidem vodovod, který jim nebyl schopen zbudovat národní výbor. Autor satiricky zobrazuje především charaktery různých komunistických funkcionářů/

 

Jan Procházka

1968 – 1969 místopředseda Svazu spisovatelů, za svou činnost byl pronásledován, vystaven tlaku sdělovacích prostředků i StB, tomuto tlaku podlehl a r. 1971 umírá. Je autorem scénáře k filmům Trápení a Už zase skáču přes kaluže. Literatuře se věnují i jeho dvě dcery Lenka / Smolná kniha/a Iva

Zelené obzory – román o poválečném vývoji

Přestřelka – román o pohraničnících a pronásledování „narušitelů hranic“

Svatá noc – novela o osudu bývalé jeptišky, která se v 50. letech po zrušení klášterů vrací do vesnice, kde probíhá kolektivizace /zfilmováno, v hl.roli Jana Brejchová/

Kočár do Vídně – povídka, setkání české ženy a raněného německého vojáka, absurdnost války /film s I.Janžurovou a J.Hanzlíkem/

Ucho – povídka, vyšla posmrtně. Jde o groteskní příběh o strachu před tajnou policií. Dílo je namířeno proti praktikám komunistické tajné bezpečnosti, která sleduje a odposlouchává i nejvyšší stranické špičky pod známým heslem „Důvěřuj, ale prověřuj!“. Na vládní recepci se náměstek ministra Ludvík dozvídá, že jeho ministr byl zatčen. Po návratu domů vypukne hádka s manželkou, přitom zjistí, že mají všude v bytě nainstalovaná "ucha". Propadnou panice a čekají, že Ludvík bude každou chvíli zatčen. Připraví si věci do vězení, ale když zazvoní telefon, dozví se, že byl jmenován ministrem – proto, že tajná policie má o něm informace, a bude tedy snadno ovladatelný. Jan Procházka napsal podle povídky i scénář ke stejnojmennému filmu Karla Kachyni (v hlavních rolích R.Brzobohatý,J. Bohdalová)

 

Ladislav Mňačko

Spory o to, jestli je slovenský nebo český spisovatel. Narodil se ve Valašských Kloboukách, velkou část života strávil v emigraci. Po roce 1989 žil na Slovensku, po rozdělení republiky se rozhodl strávit zbytek života v Praze, ale r.1994 zemřel. Byl reportérem Rudého práva a Pravdy, 1948 dopisovatel v Palestině, pak zpravodaj z vietnamské války, po 1968 více než 20 let v Rakousku. Jeden z nejvýznamnějších československých spisovatelů (třetí nejpřekládanější), jeho dílo vyšlo ve třiceti světových jazycích.

Smrt si říká Engelchen – pohled na „partyzánskou“ tematiku z „člověčí stránky“. Kolik lidí zaplatilo za to, že pomáhali partyzánům – tragédie obce Ploština na Zlínsku. Druhý problém je příběh židovské dívky, která se dá k Němcům, aby se zachránila a mohla pomáhat partyzánům, po válce ale spáchá sebevraždu… Engelchen je německý velitel, který partyzány pronásleduje /film, hl.role Jan Kačer/

Opožděné reportáže – zachytily atmosféru 50. let

Jak chutná moc – próza, patří k nejslavnějším politickým pamfletům

Gigant – poslední dílo, vtipná a parodická utopie. Příběh obyčejného dělníka, který se stal stranickým funkcionářem

 

Iva Hercíková 

Píše dívčí a ženskou literaturu, 1986 emigrovala.

Pět holek na krku – problematika dospívání

Pavouk, který kulhal – psychologický horor

Lékař duší a zvířat – román o problémech zvěrolékaře se ženami

Nekvalitnější díla (Hrabal, Páral, Fuks, Bajaja, Nenadál).

Problematika „malého českého člověka“ (Šotola, Marek, Körner).

Próza venkovská a přírodní (Otčenášek, Kozák, Fuks).

Vědeckofantastická próza (Páral, Nesvadba, Neff, Svěrák – Smoljak).

„Hrdina všedního dne“ (Říha, Švejda, Dub).

Psychologická próza (Otčenášek, Zapletal, John).

 

Bohumil Hrabal (1914 – 1997)   

Narozen v Brně – Židenicích. Část života prožil v nymburském pivovaře, pak v Praze, víkendy na chalupě v Kersku. Prošel nejrůznějšími povoláními, ačkoli byl doktorem práv – úředník, skladník, dělník (Poldi Kladno), pojišťovák, balič papíru, kulisák. Od 1963 je spisovatelem z povolání (od 49 let) – vyšla mu jeho první kniha Perlička na dně.

Některá díla vycházela oficiálně, některá v samizdatu nebo exilu. Jeho povídky, novely a lyrizované prózy tematicky čerpají z dětských zážitků, z doby německé okupace, z života v bohémské Praze a polabském Kersku. Výrazné je jeho zaujetí pro lidi z periferie, jejichž řemeslnou dovednost povyšuje na umění. Objevil zvláštní druh rozprávky – užil pro ni název pábení.

Obdivoval Jaroslava Haška (typem lidového vypravěče jako byl Švejk je u Hrabala strýc Pepin), Dylana Thomase a Jacka Kerouaka.

Nejstaršími literárními pokusy jsou „křehké a rabiátské texty z 1938 – 1952". Měly vyjít pod názvem Poupata, ale celý náklad byl sešrotován.

V celé jeho tvorbě se odrážejí poetisticko-surrealistické postupy s realisticko-naturalistickými záznamy drsné skutečnosti.

Perlička na dně (1963) a Pábitelé (1964) – příhody lidí z okraje společnosti, vagabundů, cikánů, pivařů, ale i dělníků a umělecké bohémy. Jejich zážitky jsou vyprávěny s šokující otevřeností, užívá vulgárních výrazů, ale zároveň je zjemňuje lyrickými prvky. „Perlička na dně“ je přesvědčení o dobrém jádru lidí plebejského původu. „Pábitel“ je člověk, který není vzdělán, ale hodně viděl a slyšel, nic nezapomněl, baví hovorem sám sebe. Vymýšlí si příběh pro příběh = pábí.

Taneční hodiny pro starší a pokročilé (1964) – experimentální próza. Plynulé, nekončící a neustále se rozvíjející vyprávění pábitelského hrdiny strýce Pepina. Příhody, které sám zažil nebo si přivlastnil, vypráví sedmdesátiletý Pepin mladé dívce, která se mu v závěru odmění striptýzem. Na způsob koláže klade vedle sebe historky z doby Rakouska-Uherska, úryvky snáře, exkurzy do českých dějin, úvahy o umění, morbidní krváky. Text je psán (po vzoru J. Joyce – Odysseus) jedním souvětím.

Ostře sledované vlaky (1965) – pracoval za okupace jako výpravčí s Kostomlatech. Dílo je nejrealističtější z jeho próz. Okupace z jiného úhlu, analýza typicky české opatrnické mentality kombinované s humorem a s náhlým, jednorázovým vzepětím všech sil v klíčovém okamžiku. Mladý výpravčí Miloš Hrma prožívá velká intimní trápení, ale v jedné velkolepé chvíli pravdy se projeví jako opravdový muž – hrdina. Tento čin zaplatí životem, ale umírá s vědomím, že si vydobyl respekt svého okolí. /Film Jiřího Menzela vyznamenán Oscarem, v hl.roli Václav Neckář/

1970 – 76 napsal své nejlepší věci – tehdy většina nemohla vyjít:

Postřižiny (1976) – zfilmováno J. Menzelem. Vzpomínka na otčíma Francina, okouzlující maminku a neudolatelného vypravěče strýce Pepina. Ústředním motivem je zkracování času a vzdáleností, symbolizované vynalezením krystalky (rádia) a stříháním maminčiných vlasů. Hlavním hrdinou je Pepin, který přijel na čtrnáctidenní návštěvu, aby tam zůstal již natrvalo. Vykřikuje hanáckým dialektem své pábitelské historky po Nymburce

Městečko, kde se zastavil čas (1973) – pokračování Postřižin. Hrdina a vypravěč je sám spisovatel. Líčí nezapomenutelné zážitky z dětství, dospělé hrdiny nakonec nechává dožít v domově důchodců, kde lidé vzpomínají na svůj svět, jenž se jim po únoru 1948 úplně zhroutil. Aby alespoň část Městečka mohl tehdy vydat, rozpracoval a přepracoval hlavní motiv do knih Krasosmutnění (1979) a Harlekýnovy miliony (1981).

Obsluhoval jsem anglického krále (1971, vydala Jazzová sekce 1982) – jedna ze dvou vrcholných Hrabalových próz. Vyprávěno ich -formou. Hlavní postavou a vypravěčem je číšník Jan Dítě, který se obrovskou pílí vypracoval až na číšníka luxusního hotelu Paříž v Praze a obsluhoval habešského císaře. Jeho obrovský vzor, pan vrchní Skřivánek, obsluhoval anglického krále. Jan touží po další kariéře, ožení se s Němkou Lízou, narodí se jim mentálně postižený sny Siegfried, který pouze zatlouká hřebíky do podlahy. Líza zahyne při bombardování, Janovi po ní zbude cenná sbírka známek, za kterou vybuduje vlastní hotel. Ale přichází únor 1948 a hotel je znárodněn. Jan se dostává do tábora pro milionáře a odtud do lesa v pohraničí, kde se stará o cesty, žije s kozou, koníkem a kočkou a postupně se sbližuje s místními obyvateli.

Příliš hlučná samota (1976, vyšla 1989) – pravděpodobně nejlepší dílo. Myšlenkově a poeticky bohaté obrazy. Hlavní postavou je Hanťa, pracovník sběrny surovin, který celý život lisuje a drtí papír. Žije naprosto sám a práce je jediným smyslem jeho života. Zachrání spoustu vzácných knih, které daruje známým nebo skladuje doma. Samotu mu ve sběrně zpříjemňují cikánky, které chodí na pivo, a myši, jichž je plná sběrna. Pokrok však nelze zastavit, takže při modernizaci sběrny musí Hanťa odejít. Představuje si, že se nechá slisovat do posledního balíku papíru./Film s Filipem Noiretem/

Slavnosti sněženek (1975, vyšlo 1978) – půvabná polabská krajina kolem chatové osady v Kersku, pozoruhodní lidé, jejich zvláštní osudy a záliby /Zfilmoval J. Menzel, v hl.rolích R.Hrušínský st.i ml., J.Hanzlík, P.Čepek atd./

Něžný barbar (1981) – hlavními postavami jsou Hrabal, Egon Bondy a Vladimír Boudník (grafik)

Dominantou díla z 80. let je trilogie z období, kdy žil a pracoval v Praze – Libni : Svatby v domě, Vita nouva a Proluky - vypráví je jakoby jeho manželka Eliška (která prý jeho práce nikdy nečetla) – historky končí poslední „pivní svatbou v domě“ (autorovou). „Proluky času“ jsou pro něj dusná léta po srpnu 1968

Kritika někdy Hrabalovi vyčítá některé erotické pasáže (prý za hranicí pornografie), popisy extrémně brutálního jednání, příliš na obdiv vystavované mínění o vlastní velikosti. Tyto kritické poznámky však nechtějí a ani nemohou snížit význam tohoto spisovatele pro literaturu 20. století

 

Vladimír Páral 

Studoval chemii, pracoval v chemičce v Ústí nad Labem (odtud čerpal inspiraci pro svá díla)

Veletrh splněných přání – odehrává se v severních Čechách, hlavní hrdina je chemik (autobiografické prvky) – mladý, inteligentní, úspěšný v práci i v soukromém životě, jeho život je však naprosto stereotypní i práce postrádá smysl (zbytečné porady, nesmyslné zprávy, mechanicky plní denní úkoly). Nevěří v lásku, život mu připadá bezcenný – člověk je zmanipulovaný společností, konzumentstvím, prospěchářstvím. Stereotyp autor zdůrazňuje zhuštěným stylem psaní, krátkými větami, hesly, odkazy

Soukromá vichřice – láska je jen iluze, život je tupé vegetování, opakování stále stejných činností, zvyků a návyků. Východiskem, i když jen zdánlivým, je erotika

Katapult – mladý chemik uniká z rodinného stereotypu k milostnému vztahu k ženám nalezeným podle inzerátu. Nakonec je tímto také unaven, rozhodne se vrátit k rodině, ale umírá při nepatrné kolizi letadla, kdy je jako jediný z pasažérů „vystřelen“ uličkou přímo na pilotní kabinu

Milenci a vrazi – umělecky a myšlenkově nejhlubší dílo. Shrnuje zde všechny své dřívější postřehy o trapnosti života, ale analyzuje celospolečenské příčiny takového stavu a uvažuje o biologické determinaci člověka jako druhu. Základným problémem jsou dva druhy lidí: "s kvartýrem a bez něho"  (modří a červení)

Profesionální žena – příběh naivní a lehce manipulovatelné dívky

Mladý muž a bílá velryba – hlavní postavou je mladý chemik Bréťa – čistý, aktivní, nezkažený mladý muž, který svou čestností a elánem ovlivňuje částečně i lidi kolem sebe (zvláště inženýrku Editu, které jde pouze o kariéru). I když Břéťa v boji s chemickou látkou nakonec umírá, nežil marně – opravdově a bez předstírání toužil po něčem velikém a docílil toho. 

Radost až do rána – vyumělkovaný přerod vagabunda v pracujícího občana

Muka obraznosti – silně autobiografický román, rozčarování, únik do erotiky

Romány a novely z oblasti sci-fi z 80. let (těží spíše ze své popularity a řemeslnické zručnosti):

 Pokušení A – ZZ, Romeo a Julie 2300, Země žen, Playgirls I. a II. – je možno považovat za úpadkové

 

Ladislav Fuks

Autor psychologických románů a povídek často s tematikou 2. světové války:

Pan Theodor Mundstock – příběh stárnoucího Žida, který prožívá v době okupace psychické trauma. Jeho psychika, bičovaná smrtelnou hrůzou, reaguje na absurditu zvráceného světa rovněž absurdně: zřídí si v bytě malý koncentrák, začíná s tréninkem na překonání všech hrůz, posiluje, promýšlí všechny situace (související s transportem, bydlením v táboře, bitím, jídle...), připraví se i na samotnou smrt. Nakonec umírá pod koly vojenského auta při cestě na shromaždiště.

Variace pro temnou strunu – očima přecitlivělého, psychicky labilního hocha se díváme na pevný řád rodiny ovládané přísným otcem – policejním úředníkem na sklonku republiky. Výsledkem je chlapcův únik do vnitřního světa, kafkovský pocit odcizení a ztráty komunikace

Spalovač mrtvol – Kopfrkingl pracuje v krematoriu, je to poetická duše, dává své ženě a dětem božské přívlastky. Přijde však okupace a stává se z něj přesvědčený nacista. Jeho žena je zpola židovka, proto ji oběsí a úřadům ohlásí sebevraždu. Je pomatený čím dál víc, zabije i své dvě děti, protože mají židovskou krev a je stále přesvědčen, že koná dobro. Nakonec úplně zešílí, po válce je odvezen do německého blázince.

Smrt morčete – mýtická, nábožensky orientovaná sbírka povídek

Myši Natalie Mooshabrové – moderní horor v pohádkovém rouše o matce týrané dětmi

Příběh kriminálního rady – vztah otce a syna, rozehraný na podkladě několikanásobné vraždy /film s L.Munzarem/

Vévodkyně a kuchařka – Vídeň konce 19.století, snaha šlechtičny o založení muzea

Pasáček z doliny – baladický příběh z východního Slovenska

 

Ota Pavel

Novinář a sportovní reportér, autor autobiografických povídkových knih a sportovních povídek. Vlastním jménem Ota Popper, syn žida a křesťanky. Na olympiádě v Innsbrucku u něho propukla těžká duševní choroba. Až do konce života se střídaly chvíle depresí s klidnějšími okamžiky, kdy mohl psát.

Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby – povídkové knihy, autobiografické příběhy ze života autorovy rodiny a okruhu známých lidí. Oběma sbírkám dominuje postava tatínka, renesančního člověka plného ztřeštěných nápadů. Dalším hrdinou je otcův přítel pan Prošek, převozník, pytlák, rybář, člověk se zlatým srdcem. Rovnocenným hrdinou jeho lyrických povídek je příroda – řeka (Berounka), lesy, ryby a srnci. Formuje charaktery hrdinů. Po stránce tématické je možno rozdělit povídky obou knih do 3 výrazných skupin:

1. Neobyčejné příběhy furiantského otce z období před 2. světovou válkou

2. Lyrickoepické poemy o řece a rybách propojené a autorovými zážitky z mládí

3. Hořké filozofické balady o drtivých psychických i fyzických důsledcích okupace pro rodinu (otec i oba bratři zázrakem přežili koncentrák)

Sportovní povídky:

Dukla mezi mrakodrapy, Plná bedna šampaňského, Pohár od Pánaboha, Pohádka o Raškovi

Výstup na Eiger – vydáno posmrtně, kniha sportovních povídek o sportovcích, kteří proslavili naši zemi, ale měli těžký život a bojovali s nepřízní osudu : např. Sedm deka zlata – o gymnastovi Aloisi Hudcovi, který zvítězil 1936 na olympiádě v Berlíně, za protektorátu nesměl sportovat, po válce měl úraz – přerazil si obě nohy, ale svoji medaili neprodal, i když by tím získal potřebné peníze.   Omyl – o cyklistovi Janu Veselém, který se rozhodl Závodem míru ukončit kariéru, ale pro naprosté vyčerpání závod vzdal. Funkcionáři se na něj dívali jako na zrádce, byly mu odebrány veškeré tituly. Sice mu je časem vrátili, ale pocit křivdy zůstal.  Jak tenkrát běžel Zátopek – líčí Zátopkovo dětství, začátky tréninku se psem, hlavní je olympiáda v Helsinkách, kde vyhrál běh na 5 000, 10 000 m a maraton

 

Josef Nesvadba 

Nejznámější český autor vědeckofantastických povídek a románů, povoláním psychiatr

Tarzanova smrt , Dialog s doktorem Dongem ,  Einsteinův mozek

 

Ladislav Pecháček

Prozaik a filmový scénárista

Dobří holubi se vracejí – z protialkoholické léčebny

Vážení přátelé, ano – děj se odehrává za socialismu ve velké továrně na bílou keramiku, kde pracuje jako referent Bohumil Fišer. Má manželku Andělu a dcery dvojčata. Do ničeho se nemíchá, snaží se proplout životem bez problémů, je uctivý k nadřízeným, proto je jmenován generálním ředitelem. Přesto cítí, že jeho život postrádá smysl, že nic nedokázal, jeho snem je postavit kachlová kamna, ale i ta se nakonec rozboří / film s Milanem Lasicou/

Jak svět přichází o básníky – autor 5 dílů o „básnících“.

 

Zdeněk Zapletal

Prozaik zabývající se současnými problémy, narušenými mezilidskými vztahy.

Pozdě na hlasitou hudbu, Křehké zboží , Sen na konci rána, Půlnoční běžci – hlavní postavy nepojmenovává, označuje je podle povolání (řezník, doktor, zelinář).

Intelektuální próza (Kundera, Vaculík, Kohout, Egon Bondy).

Generační psychologický román (Škvorecký, Salivarová, Klíma, Hrabal).

Odcizení člověka (Sidon, Kliment, Pecka).

Lidé na okraji společnosti (Kriseová, Trefulka, Kantůrková, Putík).

„Malý český člověk“ (Novák, Hrabal, Gruša).

Vesnický román (Klánský).

 

Milan Kundera (1929, žije v Paříži)

Prozaik, dramatik i básník. Univerzitní učitel, 1970 propuštěn, od 1975 žije ve Francii – učil na univerzitě v Rennes [ren] a na Sorbonně v Paříži

Do literatury vstoupil v 50. letech jako básník (svazácké budovatelské verše) : Člověk, zahrada širá

Svými prózami se stal v zahraničí nejznámějším a nejuznávanějším českým spisovatelem

Majitelé klíčů – hra s námětem 2.svět. války

Směšné lásky – romantická láska s ironickou, až cynickou maskou, hluboký filozofický a společenský podtext. Obsahuje např. povídky Já truchlivý bůh, Falešný autostop ...

Žert – první Kunderův román s námětem života vysokoškoláků v době stalinismu. Hrdina je kvůli nepodařenému žertu vyloučen z fakulty, přidělen k „černým baronům“. Chce se pomstít bývalému příteli, který měl podíl na jeho osudu, a svede mu ženu. Všechno je ale jinak. „Přítel“ mu ještě poděkuje, protože se jí potřeboval již dávno zbavit

Život je jinde – atmosféra 50. let. Z básníka se vyklube udavač a po „úspěšné“ akci prožívá nádherné pocity. Šířeno od r.1978 v opisech·    Valčík na rozloučenou (Toronto 1979) – motivem je život inteligence za komunismu, úvahy o smyslu života, smrti, dobra, zla, viny a trestu

Kniha smíchu a zapomnění (Toronto 1981) – úvahy na politická i jiná témata, kratší prózy s tématem „smíchu“ a „zapomnění“, hledání ztraceného mládí, smyslu života, ztráta životních hodnot atd.

Nesnesitelná lehkost bytí (Toronto 1985) – motiv české inteligence v emigraci. Lékař Tomáš odjíždí 1969 do Švýcarska, ale kvůli ženě se vrací do Prahy. Je doba normalizace, odmítá odvolat názor na komunisty, musí opustit zaměstnání, pracuje jako umývač oken a umírá při autohavárii i se ženou. Jednoduchá dějová linie je opět provázena brilantně napsanými filozoficko-historickými úvahami, ironickými komentáři, erotickými scénkami

Nesmrtelnost (Toronto 1990) – několik příběhů o složitostech současného světa. Věnuje se obecným problémům člověka, tématu času, stárnutí, smrti a nesmrtelnosti (u slavných lidí)

Umění románu (1986) – svazek esejů, francouzsky

 

Josef Škvorecký (1924, od 1969 žije v Torontu)

Prozaik, básník, filmový scénárista, překladatel. K vrcholům jeho díla patří cyklus románů, v nichž se odráží historie celé jedné generace – hlavní postavou je Dany Smiřický

Od 1971 spolu s ženou Zdenou Salivarovou, iniciátorkou založení nakladatelství 68- Publishers v Torontu, vydává českou literaturu. Působí v Torontu jako univerzitní profesor. Jeho literární dráha začala literárním i politickým skandálem:

Zbabělci (1958) – autobiografický román líčící události 8 dnů (4. – 11. května 1945) na konci války v Náchodě (zde Kostelec). Autor zdařile vykreslil české maloměsto na konci války, pocity mladé generace, její revoltu proti pokrytectví generace otců (srovnání s Holdenem se Salingerovy knihy Kdo chytá v žitě). Používá slangu mladých lidí, hovoří o uctívání jiných životních hodnot – např. jazzu. Proti knize byla zahájena tvrdá kampaň, spisovatel obviněn z cynismu, vulgární mluvy atd., musel odejít z redakce Světové literatury, kniha stažena z prodeje

Prima sezóna (Toronto 1975) – jeden válečný rok Dany Smiřického. Soubor povídek – v každé si Dany připravuje plán, jak „ulovit“ dívku. Vždy končí nezdarem. JDany je symbolem naivního mládí, trochu snílek, trochu vejtaha, ne však cynik

Tankový prapor (napsaný 1954, rozmetaný 1968, vydán 1971 v Torontu jako první kniha nakladatelství) – Dany Smiřický je rotný, velitel tanku, děj se odehrává 1951 ve vojenské posádce, Škvorecký líčí nesmyslnou byrokratickou mašinérii, tupé a omezené důstojníky, proti nim stojí drsný a živočišný vojenský živel se svojí drsnou vojenskou mluvou

Mirákl (Toronto 1972) – Dany se snaží objasnit poltickou vraždu v době tzv. „čihošťského zázraku“ (zatčení a smrt faráře obviněného z manipulací se soškami svatých, připraveno StB) v 50. letech. Druhá dějová linie zachycuje Pražské jaro a okupaci 1968

Příběh inženýra lidských duší (Toronto 1977) – částečně autobiografický román o světě tzv. „posrpnové emigrace“. Dany je emigrant v Torontu, působí jako profesor angloamerické literatury na univerzitě. Román je cestováním v čase – mezi Kostelcem protektorátních let a Torontem let 70.

Škvorecký je i vynikající povídkář a novelista, např.:

Legenda Emöke – o ztrátě lásky vinou lidské bezcharakternosti

Sedmiramenný svícen – povídky o osudech Židů za války

Konec nylonového věku – éra života pražské „zlaté“ mládeže

Hříchy pro pátera Knoxe – detektivky

Filmové scénáře, např.:

Farářův konec – tragédie založená na kontrastu postav kantora a kostelníka. Škvorecký se inspiroval článkem z novin. Kostelník Albert si zkouší farářovo roucho, když do kostela přijde rodinka pokřtít dítě. Prosí Alberta, aby vykonal křest, a ten když vidí, jakou udělal lidem radost, odchází do vesnice, kde už faráře dlouho nemají. Získá si velkou úctu, jsou mu připisovány i nadpřirozené schopnosti, takže na něj žárlí kantor, který ztrácí pozice. Po příjezdu biskupa je odhalen, ale kantor zatím přivolal policii. Albert se snaží uprchnout, ale zabije se v kostele.

Flirt se slečnou Stříbrnou

Scherzo Capriccioso – Antonín Dvořák a autorova pocta USA

 

Pavel Kohout 

Žije v Rakousku, básník, dramatik a prozaik. V 1. polovině 50. let svazácký funkcionář, 1949 kulturní atašé v Moskvě, 1950 – 1956 vysoké funkce v tisku a v televizi. Sehrál aktivní roli v Pražském jaru 1968 a na 4. sjezdu spisovatelů (1967), odmítl okupaci a po 1968 nesměl publikovat. 1978 mu byl povolen roční pobyt na západě, ale návrat mu byl znemožněn (nepustili ho zpět přes hranice). Začal psát v 50. letech s přesvědčením, že pomáhá budovat lepší svět.

 Zářijové noci – divadelní hra, rozumní důstojníci se střetávají na vojně s kariéristy a byrokraty

Sbohem, smutku, Taková láska – divadelní hry

August, August, August (1967) – cirkusové představení s jednou přestávkou, hrané ve všech evropských zemích i v Americe. Smutný klaun touží drezírovat bílé lipicány, ředitel cirkusu na něj ale pustí tygry – mocní ničí bezbranné snílky

Z deníku kontrarevolucionáře – zakázaná kniha

Válka ve 3. poschodí, Pech pod střechou, Požár v suterénu – aktovky absurdního typu

Marie zápasí s anděly – hra o životě perzekvované herečky Vlasty Chramostové

Katyně – žánr černého humoru, ale až překračující míru vkusu. Smyšlený příběh se odehrává v Praze, Lízinka se nedostane na gymnázium ani na uměleckou školu, ale je přijata na učiliště pro katy (těch je za totality pořád třeba). O Lízinku mají zájem studenti i profesoři, neboť je velmi krásná. Docent Šimsa se ji pokouší svést, ale je odsouzen k trestu smrti. Rozsudek provede Lízinka jako součást maturitní zkoušky. O panenství ji nakonec připraví ředitel ústavu a začne s ní žít, i když je ženatý.

Nápady sv. Kláry – humorná fraška o jasnovidných schopnostech žákyně 7. třídy /např.ví, jaké příklady budou v písemce z matematiky/

Kde je zakopán pes – memoár-román, shrnuje události Kohoutova života od 60. let do 1978, kdy mu byl znemožněn návrat ze studijního pobytu v Rakousku. Popisuje vznik českého disentu, zákaz vydávání knih, odposlouchávání telefonů a výslechů. Vzpomíná na vznik Edice Petlice, Charty 77, odebrání bytu na Hradčanech, po němž se stěhuje na chatu na Sázavu. Je mu vyhrožováno vyděračem StB, takže je pod dozorem kriminálky i StB. Nejdojemnější pasáže jsou věnovány jeho jezevčíku Edovi, na kterém se ženou lpěli jako na dítěti, ale StB ho otrávila.

Hodina tance a lásky – podle scénáře manželky Jeleny Kohoutové. V táboře smrti v Terezíně se odvíjí sentimentální příběh lásky mezi osmnáctiletou dcerou velitele tábor a esesákem – vše se odehrává v jediný den (6. 6. 1944). Autor napsal filozofický epilog o motivaci lidského jednání v totalitních režimech. Dcera velitele pevnosti Kristina přijíždí z rozbombardovaného Berlína a nemá ani tušení, co se vlastně v ghettu děje. Pro zpestření života se má zdokonalit v baletu, učitelkou je vězenkyně, bývalá primabalerína Maďarské opery, židovka Anna. Kristina se zamiluje do zástupce velitele Wolfganga, uprosí ho, aby jí ukázal tábor, a teprve teď se jí otevírají oči, když vidí šibenice, střelnici… Kristina chce pomoci Anně, napíše Vůdci, Wolfgang Annu odvádí zpět do ghetta a ta se utopí ve vodním příkopu. V závěru se Kristina jako manželka úspěšného amerického podnikatele, žida, vrací se skupinou turistů na místo svého mládí po 22 letech a srovnává ulice, kde bylo možno i za války nakupovat pěkné věci, mlsat v cukrárnách a kavárnách, se špinavou dírou z roku 1966, kde před zchátralými hospodami postávají opilí cikáni.

Konec velký prázdnin – německy, nejrozsáhlejší román, vyšel 1990, emigranti na Západě (televizní seriál)

 

Alexandr Kliment – autor psychologické prózy, básník

Hodinky s vodotryskem – kniha povídek,  Nuda v Čechách – román

 

Eva Kantůrková – 1981 obžalována z rozvracení republiky a vězněna

Jen si tak maličko povyskočit – soubor psychologických povídek

Romány, které vyšly v exilových nakladatelstvích:

Pozůstalost pána Ábela

Přítelkyně z domu smutku – autobiografický příběh spisovatelky, která strávila rok v Ruzyňské věznici za vydání knihy v zahraničí, protože byla mluvčí Charty 77. V díle popisuje prostředí věznice, chování dozorců, vyšetřovatelů a mistrně psychologicky jsou vykresleny postavy spoluvězeňkyň

V samizdatu:

Pán věže,  Jan Hus

 

Karel Pecka

1949 odsouzen pro velezradu na 11 let (uranové doly Jáchymov/  

Velký slunovrat - román o osudech politických vězňů v 50. letech

Na co umírají muži – stejné téma, sbírka povídek

Motáky nezvěstnému a Malostranské humoresky – dvoudílný román

 

Ludvík Vaculík

 Novinář a spisovatel, autor proslulého textu z června 1968 Dva tisíce slov, otištěného v Literárních listech. V 70. letech organizátor Edice Petlice.

Sekyra – kniha vzpomínek na Vaculíkovo dětství na Valašsku, kde žil se třemi sourozenci. Otec byl celý život přesvědčený komunista, pracoval jako montér na budování továrny v Iráku. Protipól tvoří jeho švagr, sedlák bránící se kolektivizaci. Vaculík s otcem nesouhlasil, jejich vztahy ochladly a smířili se až těsně před otcovou smrtí. Autor užívá valašského dialektu, objevují se i vulgarismy v řeči prostých lidí.

Morčata – román, 1. tisk Edice Petlice, pocity člověka v ohrožení, v kleci beznaděje a bezmoci

Český snář – pokládán za vrcholné dílo, deníkové záznamy od 22. 1. 1979 do 2. 2. 1980 – disidentské hnutí, rodinné starosti

Jaro je tady – fejetony 1981 – 1987

Jak se dělá chlapec – 1993, poslední román

 

Vladimír Škutina

 1962 odsouzen na 10 měsíců za urážku prezidenta Novotného. 1967 – 1969 redaktor Československé televize (televizní pořad Co tomu říkáte, pane Werichu?). 1969 – 1974 uvězněn, od roku 1974 v invalidním důchodu (po podpisu Charty 77 mu byl odejmut). Roku 1978 se mohl vystěhovat do Švýcarska.

Prezidentův vězeň (1969) – autobiografické svědectví z vězení v 60. letech

Tak už jsem tady s tím vápnem, pane Werichu – vzpomínka na spolupráci s J. Werichem

Na hradě plném bláznů (Curych 1979) – vzpomínky na další pobyt ve vězení

Máš na hlavě zahrádku, řekli moji rozkošní spolužáci (Curych 1980) – vzpomínkové a humoristické prózy

 

Ivan Klíma

 V dětství 3 roky v Terezíně. 1969 – 1970 přednášel na michiganské univerzitě v USA, 1970 se vrátil do Prahy, ale nesměl publikovat.

Milenci na jednu noc (1964) – povídková kniha o deptající samotě

Milenci na jeden den – povídková kniha se stejným tématem

Zámek – tragická groteska, forma absurdního dramatu

Milostné léto – román, seriózní vědecký pracovník se seznámí s mladou studentkou, která úplně rozbije jeho dosavadní život

Stojí, stojí šibenička – román o boji proti fanatismu

Má veselá jitra – 7 povídek s postavičkami poznamenanými dobou

Moje první lásky – čtyři fáze dospívání

Láska a smetí – kafkovské meditace ze světa metařů, kam se zakázaný spisovatel dostává

Moje zlatá řemesla – 6 povídek o kulturní a ekologické devastaci Země.

Kokrhací hodiny, Markétin zvěřinec – pro děti.

Soudce z minulosti – děj se odehrává v letech 1972-85 (těžká normalizace). Soudce Adam Kindl stojí před rozhodnutím odsoudit k trestu smrti muže za vraždu bytné a její vnučky. Ve vzpomínkách se vrací do dětství, kdy jako chlapec ze židovské rodiny byl s matkou a bratrem v ghettu, otec v koncentráku. Po válce se všichni scházejí v Praze, Adam vstupuje do KSČ, studuje politické vědy, otec je uvězněn za protikomunistický postoj, Adam musí přestoupit na jinou školu – na práva. Soudit ale může jen v úplném zapadákově. V 60. letech je přeložen do Prahy, může i na studijní pobyt do USA, po návratu vrcholí srpen 1968. Adam začíná být nepohodlný, nadřízení se ho chtějí zbavit, dají mu tedy případ vraždy. Trest smrti je proti Adamově přesvědčení, rozpadá se mu manželství, rozhodne se trest neudělit a je případu zbaven. Přijde o místo, ale nachází osobní svobodu.

 

Eda Kriseová

Novinářka a archivářka

Křížová cesta kočárového kočího (Toronto 1979)

Pompejanka (1981)

Životopis Václava Havla (1991)

 

Lenka Procházková 

Dcera Jana Procházky, publikovala pod pseudonymem

Smolná kniha – román o problematice vdané ženy a matky 

Jan Trefulka

 Novinář, prozaik.

Třiatřicet stříbrných křepelek (1965) – povídky

O bláznech jen dobré (Toronto 1978) – román

 

Zdena Salivarová

1952–1962 zpěvačka Československého souboru písní a tanců, od 1968 v Laterně magice, 1969 odešla s manželem J. Škvoreckým do exilu.

Honzlová – částečně autobiografický román o poměrech v Československu v 50.a 60.letech

Nebe, peklo, ráj – román se stejným námětem

 

Jiří Gruša

Redaktor, básník, prozaik, za pobytu v zahraničí zbaven občanství, žije v SRN

Máma, táta, já a Eda – česká abeceda – český slabikář

 

Ferdinand Peroutka

 Jeden z nejvýznamnějších novinářů v Československu. Deník Tribuna, 1924–1939 šéfredaktor Přítomnosti, od 1924 redaktor Lidových novin. Za války vězněn v koncentráku. 1945–1948 šéfredaktor Svobodných novin. 1948 odešel do emigrace, několik let ředitelem stanice Svobodná Evropa. Píše hlavně politické, kulturní a historické úvahy a eseje.

Oblak a valčík – román, pro divadlo zpracoval Antonín Přidal

Pozdější život Panny (Toronto 1980) – historický román o Janě z Arku

 

Věra Linhartová

 Zakladatelka české experimentální prózy

 Prostor k rozlišení

 Rozprava o zdviži  

Michal Viewegh (1962)

Prozaik, který svými romány oživuje literární scénu 90. let. Původním povoláním učitel, poté nakladatelským redaktorem. Absolvent filozofické fakulty v Praze. Představil se jako nesporný talent, který umí velice rafinovaně prolínat dramatické situace s komickými, vypráví velice svěže, lehce a poutavě a má vrozený smysl pro ironicko-groteskní tón. Viewegh si získal nesmírnou oblibu i tím, že jeho zobrazení normalizační doby nemá rysy existenciální úzkosti a undergroundově syrových zpráv o chaosu, ale poutavé epiky s humoristickým odstupem (vliv anglosaské tradice).

Báječná léta pod psa (1992) – satiricky laděná rodinná kronika, kde ústřední dějová linie je vlastně vývojem nadprůměrně inteligentního chlapce Kvida, jehož rodiče se pokoušejí utéci z Prahy do městečka Sázavy před politickými tlaky nastupující normalizace (zlí jazykové tvrdí, že žádná další kniha již nebyla tak výborná jako právě tato). Zfilmováno

Nápady laskavého čtenáře (1993) – Viewegh se zde představil jako vynikající, humorný a přesvědčivý imitátor autorských stylů českých a zahraničních spisovatelů

Výchova dívek v Čechách (1994),  Účastníci zájezdu (1996), Román pro ženy -  romány, zfilmováno

 

Daniela Hodrová (1946)

Představila se počátkem 90. let jako spisovatelka vytříbených a kultivovaných knih, v nichž neschází fuksovská atmosféra (především evokace tajuplné atmosféry Prahy).

Trýznivé město (1991 – 1992), Město vidím (1992), Perunův den (1994)

 

Jáchym Topol (1962)

Jeden z mála přestavitelů undergroundu, který se dokázal i v nových společenských podmínkách umělecky prosadit

Sestra (1994) – román, který si brzy po svém vydání získal  čtenáře

Anděl (1997) – román, potvrdil literární kvality autora a stal se i v zahraničí velice uznávaným textem

 

Barbara Nesvadbová

Bestiář (1999) - erotický, emancipovaný text

 

Irena Obermannová

Deník šílené manželky, Matky to chtěj taky - obdobné náměty jako u Nesvadbové 

 

Petra Hůlová

Paměť mojí babičce, Přes matný sklo, Umělohmotný třípokoj

 

Jaroslav Rudiš

Nebe nad Berlínem - prvotina, která dostala cenu J.Ortena a byla označena titulem Nejkrásnější kniha roku 2002

 

Halina Pawlovská

Díky za každé nové ráno