Evropská kulturní a literární tradice vychází ze dvou zdrojů : kultury antické a kultury židovsko-křesťanské, na jejichž utváření měly ještě vliv kultury starověkého Orientu.

Prvními slovesnými projevy s určitou uměleckou hodnotou byly texty pronášené při obřadech – magické průpovědi, zaříkávadla a zaklínadla. Z obřadů se vyčlenily obřady rodinné, doprovázené lyrickými písněmi – ukolébavkami, svatebními a pohřebními písněmi.

Jiným druhem ústního slovesného umění byly pranostiky /odrážející zkušenosti s počasím/, pořekadla /vycházející z poznání lidského chování, života společnosti/ a přísloví /vyjadřují obecně přijímané mravní zásady/.Představy lidí o vzniku světa odrážely mýty / texty posvátného charakteru/.Písmo objevili ve 4.tisíciletí př.n.l. Sumerové – jejich texty sloužily náboženským a praktickým účelům /byly to soubory modliteb, mravní naučení, hymny na oslavu bohů, obřadní písně, úřední a hospodářské záznamy/. 

1.Písemnictví Mezopotámie

Obyvatelé starověké Mezopotámie Sumerové vytvořili první na světě známé písmo – klínové. Jeden druh tohoto písma – písmo Chetitů rozluštil poč.20.st. český vědec Bedřich Hrozný /1879-1952/.První známou literární památkou je Epos o Gilgamešovi ze 3.tisíciletí př.n.l. Jedná se o cyklus epických básní volně spjatých postavou mytického krále Gilgameše, bájného vládce města Uruk. Báseň řeší hluboké životní problémy, Gilgameš marně usiluje o nalezení tajemství věčného života. Některé epizody /stvoření světa a člověka, potopa světa/ byly převzaty /i když v upravené podobě/ do bible. Epos převyprávěl Vojtěch Zamarovský /autor knihy o sedmi divech světa/.

2. Písemnictví Egypta

 Písmo hieroglyfické rozluštil Jean Francois Champollion r.1822. První písemné památky už od 4.tisíciletí se vyskytují na stěnách chrámů, v pyramidách jsou to např. texty pyramid /záznamy o stavbě, o osobě, které byla určena/ nebo knihy mrtvých /naučení o tom, jak se má mrtvý chovat v podsvětní říši/. Nejužívanějším materiálem na psaní se stal papyrus - památky rázu naučného, milostného, zábavného.

Vlastní životopis Sinuhetův z 20.st.př.n.l. inspiroval finského prozaika Miku Waltariho k napsání histor.románu Egypťan Sinuhet.

Achnatonův Hymnus na slunce ze 14.st.př.n.l. je dílem faraona a náboženského reformátora Amenhotepa IV. - Achnatona. Je to nejkrásnější lyrický text eg.literatury

Od dob Alexandra Velikého, který dobyl Egypt ve 4.st.př.n.l. a založil Alexandrii, stává se toto město na celá staletí střediskem helénistické kultury.

3. Hebrejské písemnictví

Tvoří most mezi civilizacemi Předního východu /jež vesměs zanikly/ a Evropou.

Hebrejská bible vznikala od 12.do 2.st.př.n.l. a je psána hebrejsky a aramejsky. Židovská náboženská obec texty kanonizovala=pojala je jako zákon, jako pravidla náboženské víry a morálky. Křesťanská církev učinila tyto texty v podobě Starého zákona součástí křesťanské bible. Starý zákon shrnuje židovskou historickou a náboženskou tradici - je to soubor historických, liturgických /obřadních/, právnických a literárních textů, odrážejících duchovní život Palestiny od nejstarších dob do počátku křesťanství. Nejstarší rukopisy Starého zákona byly nalezeny v Kumránu, v jeskyních u Mrtvého moře r. 1947. Měly tvar svitků a pocházejí z období od 4.st.př.n.l. do r.68 n.l./rok potlačení žid.povstání Římany/.

Části Starého zákona :

1. Pět knih Mojžíšových - neboli Pentateuch - neboli Tóra : 1.kniha - Genesis - stvoření světa a člověka, vyhnání Adama a Evy z ráje, zavraždění Ábela Kainem, potopa světa, Noemova archa, Abraham a jeho potomci

                                                                                 2.kniha - Exodus - útěk Židů z Egypta, desatero přikázání

                                                                                 3.kniha - Leviticus, 4.kniha - Numeri, 5.kniha - Deuteronomium - obsahují Mojžíšovy promluvy, naučení během cesty do "zaslíbené země".  Tóra je základní text žid. náboženství předčítaný při obřadech v žid. synagogách.

2. Knihy proroků : vyprávění z dějin Izraele - knihy Jozue, Soudců, dvě knihy Samuelovy - a výroky proroků - Izaiáše, Jeremiáše, Ezechiela, Daniela, Dvanáct proroků

3. Svaté spisy : a/ Žalmy - autorem je údajně král David z 1.pol.10.st.př.n.l.

                      b/ Jób - příběh muže, kterého Bůh podrobil těžkým zkouškám

                      c/ Přísloví

                      d/ Pět svitků - Píseň písní /Šalamounova píseň - jedna z nejkrásnějších milostných skladeb světové literatury/, Rút, Kazatel, Jeremiášův pláč, Ester.             I Přísloví a Kazatel jsou připisovány králi Šalamounovi, synovi krále Davida.

                      e/ Kniha Danielova /s mystickým zjevením - apokalypsou/

                       f/ Dvě knihy Makabejských - historie židovského povstání proti hrůzovládě syrského krále Antiocha IV.     

Druhým základním dílem judaismu je Talmud - náboženské poučky a jejich výklad  

Nový zákon vznikal v 1.a 2.stol.n.l., byl sepsán v řečtině a představuje hlavní pramen křesťanského náboženství.

Části Nového zákona : 4 evangelia - Markovo, Matoušovo, Janovo a Lukášovo - líčí narození, život, skutky a smrt Ježíše Krista /Mesiáše, Spasitele, který obětoval svůj život, aby vykoupil hříchy lidstva. O Ježíši existují svědectví i v historických dílech - např.u Josepha Flavia, Tacita, Plinia Mladšího. Práce archeologů, kteří se snažili v Jeruzalémě najít Golgotu a Boží hrob, byla znesnadněna, neboť po porážce židovského povstání byl zbořen chrám a na jeho místě postaven nejprve chrám Venušin, pak křesťanská bazilika a posléze kaple v tureckém stylu/.

                               Skutky apoštolů - osudy Ježíšových učedníků

                               Epištoly - 21 apoštolských listů sepsaných Pavlem, Jakubem, Petrem, Janem a Judou - základy křesťanského náboženství, filozofie a mravouky /např.List Římanům od Pavla z Tarsu/

                               Zjevení sv.Jana neboli Apokalypsa - předpovídá budoucnost křesť. církve, konec světa a poslední soud.

Literatura celá staletí čerpá z Bible inspiraci. Z období 19.-20. století jsou to např. : H.Sienkiewicz - Quo vadis?, T.Mann - Josef a bratři jeho, N.Kazantzakis - Kristus znovu ukřižovaný, M.Bulgakov - Mistr a Markétka, J.Steinbeck - Na východ od ráje, F.Hrubín - Jobova noc, A.L.Webber a T.Rice - Jesus Christ Superstar atd.

Překlady Bible : Velký význam mělo přeložení Srarého zákona do latiny kolem r. 400 sv.Jeronýmem - Vulgáta. V přibližně stejné době přeložil biskup Wulfila bibli do vizigótštiny - jeho rukopis vyšel ve skvostné úpravě kolem r.500 pod názvem Codex argenteus /nacházel se ve sbírkách císaře Rudolfa II., za třicetileté války byl ukraden z Prahy Švédy a dodnes je uložen v univerzitní knihovně v Uppsale/. V 9.stol.byly části bible přeloženy Konstantinem do staroslověnštiny a přineseny r. 863 na Velkou Moravu. Z 11.-12.st. máme první překlady části bible do češtiny, soustavně byla bible překládána za Václava IV. a Husovou zásluhou utvořen jeden celek. Nejstarší rukopisná česká bible byla Leskovicko-drážďanská z r. 1380. Shořela r.1914 v Belgii, kam byla zapůjčena. Nejstarší zachovaný rukopis je Litoměřicko-třeboňská bible z poč.15.st. Po vynálezu knihtisku vzniklo několik exemplářů, Jiří Melantrich z Aventýna tiskl tzv. melantrišky, nejvýznamnější tištěnou biblí se stala Bible kralická, kterou přeložili Jan Blahoslav a jeho žáci a vycházela v letech 1579-1593 v Kralicích na Moravě. Do němčiny přeložil bibli r.1534 M.Luther.

4. Písemnictví Indie 

 Začíná ve 2.tisíciletí př.Kr. posvátnými náboženskými knihami zvanými védy. Jejich nejvýznamnější součástí jsou hymny - např.Rgvéd - oslavující přírodní bohy. Jazyk se nazývá védský. Teprve později vznikl sanskrt.

V sanskrtu jsou psány 2 rozsáhlé eposy vznikající od 4.st.př.Kr. do 4.st.po Kr. pod vlivem náboženství hinduismu : Mahábhárata - nejrozsáhlejší báseň na světě o bratrovražedném boji Bharatovců. Je to souhrn staroindického vědění, filozofie,zákonů a morálky.                                                                                                               Rámájana - epos o Rámovi a Sítě ve vyhnanství. Hrdinové překonávají nástrahy, nikoli však pověry a předsudky. Zvláštní ráz dodává eposu líčení exotické přírody, indická mytologie, zlidštěný svět zvířat. Jsou vyzdvihovány ideály hrdinské ctnosti, synovské oddanosti, ženiny věrnosti, její sebeobětování a postavení ve společnosti.

Od 5.st.př.Kr.se v Indii šíří buddhismus - zakladatelem je ind.princ Siddhárta Gautama /563-483 př.Kr./ zvaný Buddha /Probuzený/ - obsahem jeho učení je hlásání cest, jak překonat utrpení člověka a dosáhnout nirvány = stavu blaženosti duše.

3.- 8.st.n.l. je "zlatým věkem indické literatury". Tradici má indické drama - např.Hliněný vozíček - autorem je asi král Šúdraka /3. nebo 4.st./. Básník Kálidása /4.-5.st./ je autorem lyrické básně Oblak poslem lásky a hry Šakuntala.

Indické bajky převyprávěl Ivan Olbracht /např sbírku Pančatantra/ - O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách.

5. Písemnictví Číny

Užívá se znakové písmo, rozvíjí se hlavně filozofie : a/ konfucianismus /5.st.př.Kr./ - zakladatelem je Konfucius - hlásá podřízení jedince zájmům společnosti, ideálem je ušlechtilý člověk, osvícený vládce, proti násilí vyzdvihuje rozum a moc mravní síly, výsledkem je harmonická společnost.  Nejstarší sbírka poezie s náměty zemědělské práce a lásky - Kniha písní -  je připisována Konfuciovi, ale její části vznikaly od 11. do 6.st.př.Kr. Obsahuje lidovou i umělou tvorbu.                                                           b/ taoismus /4.st.př.Kr./ - zakladatelem je Lao-c'. Tao=cesta - nezávislý život v souladu s přírodou, nezasahovat do přirozeného běhu věcí.

V 1.st.po Kr.se dostává i do Číny buddhismus a značně ovlivňuje myšlení lidí i kulturu.

7.- poč.10.stol. je "zlatým věkem čínské literatury" : nejvýznamnějšími autory jsou Li Po /8.st./ - píše o víně, volnosti, přírodě, Tu Fu /8.st./ - subjektivní lyrik.

Ve 14.st.je položen základ vypravěčského románu - lidových vyprávění o zbojnících - např.Příběhy od jezerního břehu autora Š'Naj-ana.

6. Písemnictví perské

Nejstarší jsou náboženské texty ze 7.st.př.Kr. Avesta - modlitby, mýty, právnické texty, lyrické písně - je připisována zakladateli staroperského náboženství Zarathuštrovi /7.- 6.st.př.Kr./

7. Písemnictví japonské

Poezie : Sbírka deseti tisíc listů /2.pol.8.st./.

Poč. 11.st. zde vznikl 1.román na světě Vyprávění o Gendžim - autorkou je dvorní dáma Murasaki.

Nejznámějším japonským básníkem všech dob je Bašó /1644-1694/